Někdy se z Lilith stane Marie a někdy z Marie Lilith.

Přitom stačí, aby se ty dvě skamarádili nebo si alespoň nepřekáželi.

Jedna bez druhé totiž nemůže být celistvá.

Když Ježíš „uzdravil“ Lilith, tak to nebylo tím, že v ní potlačil její přirozenou ženskou, sexuální, tvořivou, plodivou energii. Nebylo to tím, že by ji odebral její přirozený pud. On věděl, že duch bez instinktů a živočišných pudů v člověku nemůže růst. Pud, postupem času zatlačen jako méněcenná vlastnost (především církevní demagogií) do kolektivního podvědomí, způsobuje to, že není možné se dostat k duchu, vyššímu vědomí. (čím se chce jít výše, tím je potřeba se dostat hlouběji).

Pud je prezentován jako něco zavrženíhodného, nevhodného, nízkého, slabého v nejzazších případech i jako něco odporného. Společnost a lidé již po mnoho století uspokojují své pudy nejlépe ve tmě.

„Nejsme přeci zvířátka“…..ale, bylo by dobré si vzpomenout, že jsme SAVCI.

Pud potlačený a nepřijímaný, se stejně jako každá jiná kvalita v „papiňáku“ promění v natlakovanou a neovladatelnou sílu, které pak má tendenci a moc ovládat člověka.

Z Lilith nám zbyla pouze Marie. Ale ani Marie není bez pudů a instinktů. A tak se z mnohých Marií stávají nezvladatelné Lilith. V případě mužů zarytí odpůrci této Lilití energie, jejíž stín projektují do žen.

Je jedno, zda se jedná o Lilith či Marii v ženě či muži. V obou případech potlačením přirozených pudů a instinktů se dotyční stávají jejich otroky. Extrémním projevem potlačení těchto člověku přirozených kvalit jsou pak například tyto projevy : nevěstince a prostitutky, porno a nutkavá masturbace, frigidita, impotence, sexuální násilí, „duchovně morálnější jedinci“, jeptišky, mniši a různé jiné druhy celibátu, závislosti na sexu a současně vinění si z toho, závislost na svém utrpení nebo na utrpení ostatních.

V méně extrémních případech resp. v případech společností již přijímaných jak běžné se jedná o projevy: Tajní milenci/milenky (utajení=tma), neplodnost (ale což, můžeme se uměle oplodnit a pud – ani ten rozmnožovací pro zachování života k tomu nepotřebujeme. A dále všechny nemoci a onemocnění spojené s potlačováním či neovládáním přirozeného pudu, ať se jedná o rakovinu pohlavních a rozmnožovacích orgánů nebo o pohlavní choroby.

Období Lilith v Panně mohlo leckomu ukázat, že nad přirozenými instinkty a pudy není nutné se pohoršovat. Těm, co jim tak nějak „přirozeně podlehli“ bez pohoršení a předsudků se oddali prožitku z uspokojení těchto potřeb, se naopak mohla otevřít cesta ke svému „vyššímu já“.

Popřípadě se jste se setkali nebo si zvědomili témata uvedná níže.

Lilith nikdy nepřestala být Lilit, jen proto, že z ní někdo vytvořil kult Panny Marie.

Tyto sklony resp. zranění jsou přenášeny z generace na generaci a aktivovány v dětství našimi rodiči. Za mužskou potlačenou a nepřijímanou Lilith stojí „dusící mateřská péče“ nebo „odmítající narcistická matka“, které není ochotna svého „syna-milence“ nechat dospět a každou jeho partnerku bere jako konkurenci a syna uchovává v pocitu zrady. Syn zůstává věčným chlapcem s neschopností se rozhodnout sám za sebe bez nevědomé otázky „co by na to řekla maminka?“ . Syn, pokud není dostatečně silný a neustojí si „svá“ rozhodnutí proti „všem“, tak pokračuje v přenášení rodového a kolektivního vzorce na své děti, popřípadě děti zcela odmítá (chce zůstat navždy synem své matky). V partnerském životě není schopen projevit svoje city a uspokojovat svoje potřeby – ovládán studem – strachem. Neužívá si potěšení ze sexuality.

V případě žen, se jedná o přístup otce k dospívající dceři, který byl synem matky viz. předchozí odstavec. Tento otec odmítá (popřípadě je emočně nebo zcela nepřítomný)- má odpor přijmout dospívání své dcery, vnímá ho jako zradu a projevy jejího ženství jsou zesměšňovány, nepřijímány, je v ní vyvoláván pocit studu za „ženství“, menstruaci. Probíhá kontrola a degradace jejich partnerů. Jeho „holčička“ se stává (nesmí se stát) stejnou – stejně „skrytě – odpornou“ nebo „iluzorně zbošťovanou“ čistou Pannou Matkou Marií. Otec k ní stále přistupuje jako k malé, neschopné a mužům nerovné. Dcera pokud není dostatečně silná a neprosadí si „svoje“ proti „všem“, tak pokračuje v přenášení tohoto rodinného a kolektivního vzorce na své děti a dále kastruje, tak jak „její babička“ své syny. Nejčastěji si k sobě vybírá partnery – syny „matek“ z předchozího odstavce. Žena zůstává v roli „odmítané a zavržení hodné dcery“ a ve svých partnerech hledá (a nenachází) náhradního a přijímajícího otce resp. matku. Není schopna projevovat svoje city a uspokojovat svoje potřeby beze studu-strachu. Neužívá si potěšení ze sexuality.

Výše uvedené projevy resp. způsoby aktivace těchto zranění nebývají projevovány až na výjimky v žádné extrémní nebo násilné podobě. Velmi často je to „nenápadný, systematický“ přístup k dětem, který je společensky zcela považován jako „normální“ a tudíž velmi autonomní a nevědomý. Nejlépe vycházející z „dobrého úmyslu“ : Maminka ví nejlíp, co je pro TEBE dobré. popř. „Žena je uznanou ženou pouze v roli matky“.

Jak je zřejmé, tak se jedná o velmi dokonalý cyklický přenos, který svým charakterem a signaturou Lilith může zcela správně nazvat Karmou. Co je nutné k přerušení karmy ?

Dělat věci po svém ! – protože to by udělala Lilith ! a jedině tak, tuto její energii můžeme přijmout a uctít.