Tak to máme za sebou (psáno 17.7.24) – ne není konec, jen iniciační konstelace proměn následujících se začínají rozpadat. Jako když se nejtěžší figura z tanečního představení povedla či nepovedla. Její úspěch byl závislý na ochotě do toho dát vše, co bylo v daný okamžik možné a současně se vzdát kontroly ve prospěch celku. Nešlo o dokonalost, šlo o to, využít potenciál na maximum.

Také by jsme právě proběhlé konstelace mohli přirovnat k trhání zubu i s kořenem zaživa. V jeden okamžik jsme umírali a rodili se zároveň. Ten okamžik nebyl plánovaný, očekávaný výstřel padl nečekaně. Pak už nebylo a není cesty zpět.

Obraz:

Nedělní polední idylka na zahradě, nebe jako malované, zdánlivý klid, okolnosti v pořádku, oběd na stole, pozvedáme skleny k přípitku (proč se sakra cítíme tak napjatě, proč už to chceme mít za sebou, když jsme ještě ani nezačali jíst ?). Slunce začínáme cítit až nepříjemně pálivě a v tom se za našimi zády ozve ohlušující a nečekaný rachot, ne jeden, ale tisíc výstřelů najednou a pak nad našimi hlavami přelétne hejno špačků v několika vlnách. Prvotní šok, vystřídá bušení srdce, než si stačíme uvědomit co se děje, tak jsou pryč. Ale není pryč ten pocit, který si budeme zpracovávat ještě dlouho. Bylo by chybou, to nepříjemné pnutí v těle, hodit zase do sklepa, vypnout a nevnímat. Nechme ho projít až do odeznění. Pokud budeme trpěliví, promění se v třepotání motýlích křídel, která přináší tu tolik opětovanou lehkost bytí.

Míra dramatu prožívaných dnů, byla závislá na strachu, o kterém jsme se do té doby domnívali, že již není, že tohle máme přeci již zvládnuté, že nás již nemůže ochromit.

Domněnky však byly založené pouze na tom, že jsme delší dobu například nebyly vystaveni situaci, která by to mohla prověřit.

A teď tu byla – v podobě nečekané až absurdní. Možná nám chvilku trvalo, než jsme pochopili, že nám má jen ukázat, jak moc se přes veškerou práci stále držíme a současně přehlížíme hnijící zbytky odpadů někde v koutě. „Kde se tam vzaly, jsem si jistá, že jsem vyhodila všechno !“ – no tak ne, tak ještě tento pytel s toxickým obsahem je nutné spálit. 

Ten kořen od výše zmíněného zubu si na památku neschovávejme.

A o čemže to píšu ?

Napěťové konstelace v podobě konjunkce Uranu s Marsem v dosahu stálice Algol, která byla dotovaná trigonem z Pluta i Lilith. Konstelace těžká, ale současně podporující osu uzlů, naši linku vývoje. Příležitost, jakých není mnoho ! Intenzita prožitku dle nastavení vlastního radixu.

Král je mrtev, ať žije král !

______________________________________

Špačci mají dlouhou historii v lidové kultuře a symbolice. V některých kulturách byli považováni za posly nebo proroky, zatímco v jiných byli považováni za zlé znamení nebo jako symbol smrti. Například v římské mytologii byl špaček spojen s bohem Mars, bohem války, a byl považován za posla jara.