A máme to tu zase.  

Slunce si užívá své slunovratové slávy a my s ním. Nejdelší den v račích energiích.  Slunce představitel čistého Jangu s vlastnostmi nejcitlivějšího Raka.  Mužský princip, který koná, vede a směřuje s ohledem a péči, s láskou a laskavostí, s nervozitou i přecitlivělostí. Slunce, kterému velmi záleží na pozornosti a obdivu ostatních, Slunce, které těžce nese, pokud se o přízeň musí dělit. Slunce dětsky rozdováděné až infantilní. Slunce, které chce zářit a současně se stydí. Slunce nejisté a naivní.  Slunce spíše nerozhodné než vůdce. Ale rozhodně soucitné a empatické. Zkrátka Račí kvality, které  se spíše hodí pro pečování, opatrování než udávání směru.

„Mladík, který sedí na břehu řeky a skládá básně pro svoji vysněnou a idealizovanou milenku, ve skutečnosti toužící po mateřském objetí, obávající se vlastního dospění“

„Mám radost z života prostého a chtěl bych se s životem prát jak na jaře kůzlata dovádivá to proto že mám svět tolik rád Mám radost z života prostého a chtěl bych jak mládenec šestnáctiletý postavit na hlavu svět který miluji a z něhož tolik se těším.

——–

„Konvalinky v lese zvoní radostí zvoní děťátko na louce motýly honí kůzlata v máji si vesele hrají ovečku chová Jarmila na klíně hladí ji po vlně teplé jak skleněné lásky“

Úryvky z básní Viktora Fischla – narozeného se Sluncem v Raku a Lunou v Kozorohu

Pomyslnou houpačku mezi Sluncem a Lunou vyrovnává spíše Luna, co by vládce Raka.

Představitelka čistého Jinu je právě v Kozorohu, kterému Vládne Saturn. Rozněžnělé a žhnoucí Slunce chladí a uzemňuje svým distingovaným přístupem. Přestože Luna, tak dnes v emocích umírněných, úsporných až strohých. Se smyslem pro Fair Play, vyžadujících dodržování pravidel až do konce hry. Luna skromná až asketická, Luna uzavřená a vytrvalá. Luna oceňující jistoty, bezpečí. Luna nedostupná a přísná. Luna, která své city spíše ukrývá a považuje je za slabost. Luna kontrolující.

Jejich dnešní rande by v tom nejodvážnějším případě vypadalo asi takto:

„Nová profesorka chlapeckého lycea se nic netuše převléká v osvětleném pokoji, před zataženým oknem a z bezpečného vzdálenosti ji pozoruje jeden z jejich studentů, platonicky zamilovaný do svých představ co by – kdyby .

A vzpomínáte si také na vojína Smiřického a Lizetku ?